Pavel Lomička nejdříve shrnul výsledky analýzy legislativního rámce pro založení střední školy, která proběhla za účasti paní Mgr. Petry Bednářové, Ing. Evy Hynkové, Ph.D. a Pavla Lomičky:
- školský zákon umožňuje aby zřizovatelem byl kraj, město, nebo školská právnická osoba. Náležitostmi k podání žádosti o zápis školy do rejstříku jsou:
- personální a finanční zajištění s ohledem na zvolené RVP (Rámcový vzdělávací program)
- zajištění prostor pro výuku a jejich schválení hygienou (nejpozději do zahájení výuky)
- stanovisko kraje, na jehož území bude střední škola působit, pokud není jejich zřizovatelem. Kraj přitom vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávání (DZV) kraje
Termín pro předložení žádosti je vždy do 30.9. předchozího školního roku.
Takovou žádost pak posuzuje MŠMT z hlediska souladu s DZV ČR.
- DZV ČR 2015-2020 kterým se řídí MŠMT při posuzování žádostí je
v obecných trendech v souladu s naší koncepcí:
- důraz na budoucí flexibilitu, obecné kompetence, vyrovnávání příležitostí, důraz na výuku jazyků v technickém vzdělávání, podpora žáků se specifickými poruchami učení (SPÚ)
v konkrétních opatřeních ale vzniku všeobecně vzdělávacího lycea nepřeje. MŠMT totiž
- Podpoří výuku jen v těch oborech středního vzdělání, u jejichž absolventů je předpoklad dlouhodobého uplatnění na trhu práce.
- Povolí zápis nové střední školy nebo zvyšování jejich kapacit a míst poskytovaného vzdělání v rámci stávajících škol a jejich kapacit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech (obory technického nebo přírodovědného zaměření popř. obory vzdělání pro žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami) a jen se souhlasem příslušného kraje
- nepodpoří vznik učebních oborů bez maturity
- DZV Pardubického kraje 2011-16. Z něj vyplývá, že kraj
- nepodpoří zápis a vznik nových středních a vyšších odborných škol
- nepočítá se zvyšováním kapacity gymnázií a lyceí
- umožní vznik (na stávajících SŠ) jen oborů s dobrou uplatnitelností na trhu práce
- podpoří práci se žáky s SPÚ
Výsledek analýzy je pro nás nepříznivý, protože z něj vyplývá, že v rámci této koncepce by měl kraj vznik nové školy zamítnout a obor, který naplňuje koncepci waldorfského středního stupně RVP Kombinované lyceum by kraj nepovolil ani zařadit na stávající střední školu.
Jednou z možností by bylo zaměřit se na učňovský obor s maturitou a s velkou uplatnitelností na trhu práce, který v kraji chybí, k dnešnímu dni ale nemáme konkrétní návrh takového oboru. Navíc i u takových oborů kraj počítá jen s obměnou oborů v rámci stávajících škol. Druhou možností je snažit se přesvědčit kraj o důvodech, proč by obor vycházející waldorfské pedagogiky, měl být zařazen do koncepce kraje třeba pouze v technickém a přírodovědném zaměření. V obou případech je důležitý důraz na státem upřednostňované trendy včetně práce se žáky s SPŮ
Příklad: zařazení RVP Kombinované lyceum na Gymnáziu Jevíčko jen s technickou a přírodovědnou větví a v posledním ročníku specializací na konkrétní obory: CAD systémy, programování, fyzika,….
Možnosti vyplývající z analýzy projednalo kolegium ZŠ se závěrem,
že upřednostňuje variantu kombinovaného lycea obohaceného o učební obory jako nejlépe odpovídající zaměření školy i potřebám žáků, ale pokud by jedinou možností v rámci jednání s krajem byl vznik 1 ) pouze lycea nebo 2) pouze učňovského oboru, jde stále o přijatelnou alternativu a to v uvedeném pořadí.
Následovala krátká diskuze o nezbytnosti koordinace a předávání jednotných a ucelených informací mimo kruh lycea. Je třeba aby veškerá komunikace navenek procházela přes koordinátora kruhu.
Marjánka Neubauerová shrnula, co se dělo na setkáních lycejního kolegia. Kolegium je ještě velmi nové a nesourodé, takže práce v něm není vždy jednoduchá. Na to reagovala Monika Žďárová otázkou, jak jsme nebo nejsme jednotní. Především to skřípe mezi organizačními věcmi a duchovními věcmi. Olga Pavlů připomněla neoddělitelnost těchto dvou složek a zároveň jejich rozdílnost, kdy bude potřeba zvýšené schopnosti pochopení mezi lidmi – my si nemůžeme dovolit někoho ztratit.
Následovala diskuze a potom otázka, co se bude dít dál. Další podoba záměru nyní závisí jak na postoji kraje a města k různým alternativám od nichž se odvíjí volba RVP, tak na tom, jak se budou vyvíjet prostorové možnosti. Měli bychom také spojit síly s ostatními iniciativami usilujícími o vznik waldorfských SŠ, které ve vztahu k legislativní situaci řeší stejné problémy. Zatím pracujeme stále s teoretickou možností podat žádost do rejstříku již v září 2016, byť mnozí považují toto datum za nereálné.
Stojí před námi tyto úkoly: odpovídá termín
Jednání s městem a krajem Milan Barták únor-červen 2016
Příprava prostorových kapacit pro SŠ Milan Barták 2016
Spolupráce s ostatními iniciativami pro vznik SŠ Pavel Lomička leden 2016
Návštěva a navázání spolupráce s Gym. Jevíčko Pavel Lomička únor 2016
Nastavení pravidel práce v SŠ kolegiu Marie Neubauerová leden 2016
Příprava projektové dokumentace Pavel Lomička duben 2016
Na závěr Milan Barták připomenul, ať si uvědomíme, jak velký kus cesty jsme v případě lycea ušli.
Děkujeme všem, kteří se zapojují, pomáhají a pracují na vzniku lycea.
Osobně si přeji, abychom našli více pochopení jeden pro druhého a v případě problémů o nich co nejvíce mluvili.
Jan Pavlů, Pavel Lomička
