Zápis ze setkání Kruhu Lyceum ze dne 7. 1. 2016

Pavel Lomička nejdříve shrnul výsledky analýzy legislativního rámce pro založení střední školy, která proběhla za účasti paní Mgr. Petry Bednářové, Ing. Evy Hynkové, Ph.D. a Pavla Lomičky:

 

  • školský zákon umožňuje aby zřizovatelem byl kraj, město, nebo školská právnická osoba. Náležitostmi k podání žádosti o zápis školy do rejstříku jsou:
    • personální a finanční zajištění s ohledem na zvolené RVP (Rámcový vzdělávací program)
    • zajištění prostor pro výuku a jejich schválení hygienou (nejpozději do zahájení výuky)
    • stanovisko kraje, na jehož území bude střední  škola působit, pokud není jejich zřizovatelem.   Kraj přitom vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávání (DZV) kraje

Termín pro předložení žádosti je vždy do 30.9. předchozího školního roku.

Takovou žádost pak posuzuje MŠMT z hlediska souladu s DZV ČR.

 

  • DZV ČR 2015-2020 kterým se řídí MŠMT při posuzování žádostí je

v obecných trendech v souladu s naší koncepcí:

  • důraz na budoucí flexibilitu, obecné kompetence, vyrovnávání příležitostí, důraz na výuku jazyků v technickém vzdělávání, podpora žáků se specifickými poruchami učení (SPÚ)

v konkrétních opatřeních ale vzniku všeobecně vzdělávacího lycea nepřeje. MŠMT totiž

  • Podpoří výuku jen v těch oborech středního vzdělání, u jejichž absolventů je předpoklad dlouhodobého uplatnění na trhu práce.
  • Povolí zápis nové střední školy nebo zvyšování jejich kapacit a míst poskytovaného vzdělání v rámci stávajících škol a jejich kapacit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech (obory technického nebo přírodovědného zaměření popř. obory vzdělání pro žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami) a jen se souhlasem příslušného kraje
  • nepodpoří vznik učebních oborů bez maturity

 

  • DZV Pardubického kraje 2011-16. Z něj vyplývá, že kraj
  • nepodpoří zápis a vznik nových středních a vyšších odborných škol
  • nepočítá se zvyšováním kapacity gymnázií a lyceí
  • umožní vznik (na stávajících SŠ) jen oborů s dobrou uplatnitelností na trhu práce
  • podpoří práci se žáky s SPÚ

 

Výsledek analýzy je pro nás nepříznivý, protože z něj vyplývá, že v rámci této koncepce by měl kraj vznik nové školy zamítnout a obor, který naplňuje koncepci waldorfského středního stupně RVP Kombinované lyceum by kraj nepovolil ani zařadit na stávající střední školu.

Jednou z možností by bylo zaměřit se na učňovský obor s maturitou a  s velkou uplatnitelností na trhu práce, který v kraji chybí, k dnešnímu dni ale nemáme konkrétní návrh takového oboru. Navíc i u takových oborů kraj počítá jen s obměnou oborů v rámci stávajících škol.  Druhou možností je snažit se přesvědčit kraj o důvodech, proč by obor vycházející waldorfské pedagogiky, měl být zařazen do koncepce kraje třeba pouze v technickém a přírodovědném zaměření. V obou případech je důležitý důraz na státem upřednostňované trendy včetně práce se žáky s SPŮ

Příklad: zařazení RVP Kombinované lyceum na Gymnáziu Jevíčko jen s technickou a přírodovědnou větví a v posledním ročníku specializací na konkrétní obory: CAD systémy, programování, fyzika,….

 

Možnosti vyplývající z analýzy projednalo kolegium ZŠ se závěrem,

že upřednostňuje variantu kombinovaného lycea obohaceného o učební obory jako nejlépe odpovídající zaměření školy i potřebám žáků, ale pokud by jedinou možností v rámci jednání s krajem byl vznik 1 ) pouze lycea nebo 2) pouze učňovského oboru, jde stále o přijatelnou alternativu a to v uvedeném pořadí.

 

Následovala krátká diskuze o nezbytnosti koordinace a předávání jednotných a ucelených informací mimo kruh lycea.  Je třeba aby veškerá komunikace navenek procházela přes koordinátora kruhu.

 

Marjánka Neubauerová shrnula, co se dělo na setkáních lycejního kolegia. Kolegium je ještě velmi nové a nesourodé, takže práce v něm není vždy jednoduchá. Na to reagovala Monika Žďárová otázkou, jak jsme nebo nejsme jednotní. Především to skřípe mezi organizačními věcmi a duchovními věcmi. Olga Pavlů připomněla neoddělitelnost těchto dvou složek a zároveň jejich rozdílnost, kdy bude potřeba zvýšené schopnosti pochopení mezi lidmi – my si nemůžeme dovolit někoho ztratit.

 

Následovala diskuze a potom otázka, co se bude dít dál. Další podoba záměru nyní závisí jak na postoji kraje a města k různým alternativám od nichž se odvíjí volba RVP, tak na tom, jak se budou vyvíjet prostorové možnosti. Měli bychom také spojit síly s ostatními iniciativami usilujícími o vznik waldorfských SŠ, které ve vztahu k legislativní situaci řeší stejné problémy. Zatím pracujeme stále s teoretickou možností podat žádost do rejstříku již v září 2016, byť mnozí považují toto datum za nereálné.

 

Stojí před námi tyto úkoly:                                                       odpovídá                            termín

Jednání s městem a krajem                                                      Milan Barták                     únor-červen 2016

Příprava prostorových kapacit pro SŠ                                   Milan Barták                     2016

Spolupráce s ostatními iniciativami pro vznik SŠ             Pavel Lomička                  leden 2016

Návštěva a navázání spolupráce s Gym. Jevíčko              Pavel Lomička                  únor 2016

Nastavení pravidel práce v SŠ kolegiu                                 Marie Neubauerová      leden 2016        

Příprava projektové dokumentace                                        Pavel Lomička                  duben 2016

 

Na závěr Milan Barták připomenul, ať si uvědomíme, jak velký kus cesty jsme v případě lycea ušli.

 

Děkujeme všem, kteří se zapojují, pomáhají a pracují na vzniku lycea.

 

Osobně si přeji, abychom našli více pochopení jeden pro druhého a v případě problémů o nich co nejvíce mluvili.

 

Jan Pavlů,  Pavel Lomička

 

 

 

Stáhnout PDF