Zpráva z Oslo by Steinerskole

Navštívené hodiny:

Čtvrtek:

  • Chemie 3. ročník, projekt
  • Eurytmie
  • Angličtina
  • Francouzština
  • Výtvarná výchova – Goetheho barevný kruh, jejich míchání, valéry, 1. ročník
  • potisk textilu razítkovou tampónovou a sítotiskovou technikou, 2. ročník
  • Matematika

 

Pátek:

  • Angličtina: Dějiny post-kolonialismu
  • Knihvazačství – 3. ročník
  • Společenské vědy
  • Sbor: Verdiho Requiem, nácvik na vystoupení se symfonickým orchestrem, 70 žáků.
  • Tradiční grafické techniky – tvorba hlubotiskových kombinovaných technik, 3. ročník
  • Dějiny výtvarné kultury – diskuse vyučující se studenty o kompozici výtvarného díla, 3. ročník

 

Po oba navštívené dny nás po škole prováděl pan Daub a vedl s námi rozhovory o škole a jejím fungování. Většinu žádostí o návštěvu škola odmítá, v našem případě učinili výjimku na přímluvu našeho mentora Godi Kellera..

Oslo by Steinerskole byla založena 2001 po třech letech příprav. Zákládající učitelé reagovali na dvě potřeby, které vnímali mezi studenty posledních ročníků klasických waldorfských středních škol

  1. potřeba většího sociálního kontaktu s vrstevníky (waldorfské školy s jednou třídou v ročníku jsou jim v tu chvíli malé)
  2. potřeba věnovat se intenzivněji oblasti svého zájmu.

Nenaplnění těchto dvou potřeb vedlo u žáků ke nespokojenosti a u mnohých také k odlivu na klasické střední školy.

Proto přišli s modelem samostatné střední školy od prvního ročníku diferencované do specializací a s více třídami v ročníku. Tento model byl v době svého vzniku vnímán jako odklon od původního pojetí jednotné školy a zároveň způsobil ostatním waldorfským školám v Oslu odliv žáků z jejich středních stupňů. Škola se tedy setkávala s nevraživostí ostatní waldorfských škol. V současnosti se situace i vzhledem k obrovské úspěšnosti školy a dobrému jménu, které dělá waldorfskému hnutí stabilizovala.

 

Prvních 7 let po založení nabízela 4 specializace: Výtvarná, Humanitní, Přírodovědná a IT. Pak byly specializace rozšířeny a IT byla zrušena kvůli změně státních regulací, jinak to byl velmi přínosný a úspěšný obor. Škola využívá obě své velké přednosti, kdy specializace vede k tomu, že žák se může už na střední škole věnovat tomu, co ho zajímá, a pracuje tak samostatně a velikou motivací.  Zároveň počet žáků v ročníku umožňuje setkávání se širokým spektrem a velkým množstvím spolužáků.

Škola má 467 žáků, 93 zaměstnanců, z nichž 75 je učitelů.

Nabízí 5 oborů: Humanitní, Přírodovědný, Umělecký, Média, Hudba

Norský školský systém má na základní škole 10 tříd a střední škola má pak tři ročníky. V Oslo by Steinerskole jsou tedy tři ročníky každý po pěti třídách a každou třídu navštěvuje 30 žáků.

Přijímací zkoušky jsou vedeny ústním pohovorem a boduje se na základě známek. Slovní hodnocení žáků WŠ si sami převádějí na známky, protože stát požaduje objektivní kritérium. V loňském roce měli 320 uchazečů na 150 míst, největší zájem o hudbu (75 na 30 míst).

Oslo by Steinerskole je škola soukromá, školné je 2200 NOK/měsíc, 85% činí dotace od státu z normativu na pro středoškolské obory (140 000 NOK), roční plat učitele 500-600 000 NOK.

Škola začíná v 8:30 končí 15:30, žáci dojíždí z celého Osla, někteří třeba i dvě hodiny.

Žáci chodí do dvou tříd, obecné, kde je 30 žáků daného ročníku namícháno ze všech specializací, a speciální (liniové), kde jsou žáci jedné specializace v daném ročníku. Jsou tedy součástí dvou kolektivů a tuto skutečnost reflektují velmi pozitivně. Po celo dobu studia mají 10-20 hodin týdně své vlastní specializace.

Výuka začíná každý den epochou, pak navazující hodiny po 45 min + 5 min pauza. Na oběd pak mají 50 min pauzu.

V Norsku je škála hodnocení 1-6, přičemž stupeň 6 je nejlepší. Žáci dostávají známku pouze v pololetí a na konci školního roku, v průběhu roku jsou hodnoceni slovně.

Žáci v rámci výtvarných předmětů pracují s materiály nejvyšší kvality (mramor, měď, originál hlubotiskové grafické papíry…), výtvarné prostředky jsou studentům k dispozici, nemusejí si je nosit (tužky, barvy…). V rámci dějin výtvarné kultury absolvují řadu exkurzí i v jiných městech Evropy (Paříž, Londýn…).

Škola sídlí v nájmu v centru města v budově po architektonické škole, která byla upravena na střední školu s podporou soukromých dárců. Rekonstrukce je čistě funkční, od waldorfské estetiky bylo vědomě upuštěno v zájmu praktičnost a finanční efektivy. Školu zdobí studenti svými výtvory, na stěnách jsou kaligraficky psané úryvky textů, grafiky, různé plastiky, ale žáci tvoří i funkční výzdobu, např. číselné označení všech dveří apod.

 

Organizace školy:

Učitelé jsou na 100% učitelé, jsou oproštěni o administrativních povinností, mají čas a energii na pedagogickou práci. A velmi si to pochvalují.

Profesionální právní, účetní a administrativní věci je třeba dělat kompetentně a s dostatkem času, proto jsou od toho učitelé oproštěni. Personalista nebude dobrým učitelem chemie, proč by měl být učitel chemie dobrým personalistou?

Správní rada má 7 členů: 3 rodiče, 3 učitelé a nezávislého předsedu, který se školou není jinak spjat. Kromě toho se setkávají zástupci tříd.

Ředitel se hodně snaží školu propagovat navenek na sociálních sítích, v novinách, chodí do televizních debat, v poslední době se stal mediálně známou postavou. Pan Daub říká, že toto je jeho hlavní úloha, propagace školy.

 

Komunikace s rodiči:

Systém třídních schůzek: 3x 1. ročník, 2×2. ročník, 1×3.ročník. Každá třída má dva třídní učitele, každý z nich má na starosti polovinu třídy, např. při konzultacích. Probíhají konzultace žák rodič učitel.

 

Postřehy:

Koncept vychází vstříc požadavkům doby, nelpí na vnější formě, např. vymalování prostoru. Budova má velice pracovní atmosféru, přitom tam není žádná velká výzdoba. Přesto je škola naplněna tvůrčí a pozitivní náladou. Pan Daub často oslovuje žáky a rád se s nimi pozdraví, oni mu rádi odpovídají. Při výuce se tolik nelpí na řádu, žáci nemusejí mít sešit, mohou hledat věci na mobilním telefonu, pokud jsou k vyučování. Pokud neruší, učitel často ani neřeší, jestli jsou na facebooku. Studenti většinou chvilku surfují a chvíli dávají pozor, učitel to bere jako jejich věc. Obě strany jsou si ale vědomy toho, že na konci je požadovaný nějaký daný výstup z výuky a přijde známka. Žáci jsou na škole velmi spokojeni, nepřichází u nich syndrom vyhoření ze školy. Mají vysokou motivaci.

 

Závěr:

Škola nabízí úspěšný a funkční model, který zřejmě bude čím dál více uplatňován, protože vychází vstříc životním potřebám dospívajících a přitom umožňuje zachovat vše podstatné z waldorfské pedagogiky třetího sedmiletí: rozvoj všestranného samostatného úsudku zakotveného v cítění a sociálních a volních kompetencích: vyvrcholení výchovy ke svobodě.

Situaci Norska je sice specifická v absenci maturitní zkoušky a pouze tříletému střednímu stupni, nejde ale o nic, co by nešlo adaptovat na naše podmínky. Všechny děti se například vzdělávají na takové úrovni, že by českou státní maturitou bez problémů prošly.

Škola je příkladem dobře uchopeného specializačního a studijního typu školy. Neumožňuje propojení s praktickými řemeslnými obory, které se ale i jinde ukazuje jako problematické, a místo toho nabízí specializaci v rámci oborů studijních. Stejně jako je tomu u českých středních škol naprostá většiny žáků odchází dokončit přípravu k povolání na různé vysoké školy.

zveřejnila Marjánka Neubauerová